V Koberovech zpřístupnili největší komplex pasivních domů

V jednom z nich bydlí Zdeněk Zikán a nemůže si ho vynachválit. "Mám jen skvělé zkušenosti. Nízké náklady na bydlení to je myslím to, co lidé chtějí," uvedl. Předtím bydlel v panelovém domě, náklady na energie mu po přestěhování klesly až o tři čtvrtiny. "Platili jsme řádově 30.000 až 40.000 korun za teplo a teplou vodu, tady 11.000 korun. Nově jsem si do domu zařídil malé tepelné čerpadlo o výkonu tři kilowatty a očekávám, že náklady mi klesnou o dalších 3500 korun," dodal. 

    

Podle něj mají lidé o pasivních domech představu, že je to něco podivného a jsou v něm technologie, o které se musí neustále starat. "Pasivní dům je ale normální dům jako každý jiný, jen je více tepelně zaizolovaný a měl by mít i větrací systém," vysvětlil. 

    

Zpřístupnění domů v Koberovech bylo součástí desátých dnů pasivních domů, lidé do nich mohli nahlédnout na 13 místech v zemi. V Česku se počet certifikovaných pasivních domů dá počítat na stovky. "V poslední době zájem o ně mezi lidmi roste. Napomáhá tomu i legislativa," uvedl Petr Dusil, který se jejich výstavbou ve firmě Atrea zabývá. Například na postavení pasivního domu lze ze státního programu Zelená úsporám získat dotaci 400.000 korun, náklady na výstavbu jsou přitom asi o desetinu vyšší, než u běžného domu. 

    

U pasivních domů by roční spotřeba tepla na vytápění neměla přesáhnout 15 kWh na metr čtvereční obytné plochy. Jestliže je roční potřeba nižší než pět kWh, tak odborníci hovoří o takzvaném nulovém domě, tedy s nulovou potřebou energie. Na tyto domy lze získat státní dotací až 550.000 korun. U starých nezateplených domů se roční spotřeba tepla na vytápění obvykle pohybuje nad 150 kWh na metr čtvereční obytné plochy, u běžných domů je to kolem 100. Za nízkoenergetickou se považuje budova, u které je spotřeba pod 50 kWh. 

 

zdroj: ČTK