Z oslavenkyně čišel optimismus a vitalita, kterou by jí leckteří mohli závidět. Bylo vidět, že ji gratulace těší. Paní Daníčková se narodila v Jenišovicích, nějakou dobu žila v Huntířově, na Frýdštejně, až se nakonec zabydlela v Jablonci a patří tak mezi jeho nejstarší obyvatele. Vyprávěla, jak vychovala dvě děti, syna a dceru, ta ostatně se svojí maminkou vítala gratulanty. Dnes má několik vnoučat i pravnoučat, kteří ji pravidelně navštěvují.
Primátor se zajímal o recept na dlouhověkost. „To víte, máme to asi v rodině. Bratr se dožil 99 let, sestra 96 let“, usmívala se stařenka. „Také jsem měla spokojené manželství a milující rodinu, i to dělá hodně,“ prozradila paní Daníčková. Oslavenkyně neměla brýle, což vybízelo k otázce, zdali je vůbec potřebuje… „Na čtení. Ale já už radši moc nečtu, abych se nemusela zlobit a nekazila si oči“, vtipně zareagovala. „Já si radši takhle popovídám. Je mi to milejší.“ Také zavzpomínala na své mládí, ukazovala fotky, vyprávěla, jak byla jedna z prvních, kdo měl zip na šatech, že „holky“ ani nevěděly, co to je… „Paní Daníčková, povídání s vámi je velmi příjemné a rád bych se s vámi ještě setkal. Mohu vás pozvat ještě k nám na radnici? Přijdete?“ Těmito slovy se s usměvavou paní rozloučil primátor a ta ráda přikývla.
Vloni v listopadu primátor přivítal ve své pracovně 101 letého pana Karla Lišku, kterému také chodí pravidelně v květnu blahopřát.