Sluneční pavilon je vystavený v parteru do konce září

V poslední době se vzrušeně diskutuje na téma výstavby nových Slunečních lázní, konkrétně o podobě Slunečního pavilonu od architekta Petra Stolína. Model tohoto návrhu je k vidění v nově zrekonstruovaném přízemí jablonecké radnice až do konce září. Do stejného termínu mohou občané své reakce zasílat na adresu pavilon@mestojablonec.cz.

Šíří se zaručené zprávy, jak má nový pavilon vypadat. Je megalomanský, postavený z betonu a ze skla – říká se. Pravda je však někde jinde. Jde o lehkou stavbu ze dřeva a průsvitných stěn, která nabídne odpočinek a soukromí ve stínu zahradního atria i ještě širší rozhled na přehradu z horní terasy. V případě nepříznivého počasí poskytne i střechu nad hlavou. Na zimu se dům celý uzavře a nepotřebuje náročnou a drahou přípravu na další sezónu, ani složitou průběžnou údržbu. Projekt počítá s dalším stánkem architektonicky stejně ztvárněným v sousedství sauny. Realizace obou staveb se rovná necelým deseti milionům korun.  
 
Protože se názory různí a město je nechce pominout, je možné připomínky zasílat do 30. září na adresu pavilon@mestojablonec.cz. Všechny připomínky se předloží k odbornému posouzení poradnímu sboru architektů a o výsledcích bude město veřejnost informovat. 
 
Původní studie byla drahá a velkorysá
 
„Město si už jednu studii na novou podobu Slunečních lázní v minulosti nechalo zpracovat od jablonecké kanceláře Ateliér 4, s.r.o. Byla to maximalistická verze připravená pro vyhlášený dotační titul, ve kterém však město neuspělo. Tehdy se stavělo velkoryseji, dnes se hledá, jak stavět s minimálními náklady,“ vysvětluje náměstek primátora pro rozvoj Petr Vobořil. Hlavně tehdejší studie počítala také se zimním provozem, proto byly odhady nákladů na její realizaci vyšší.
 
Sluneční lázně, které vznikly v roce 1927, jsou nyní v žalostném stavu a už neplní zcela svou funkci. V podstatě jsou před demolicí. Jsou však oblíbeným cílem mnoha Jablonečanů i návštěvníků města. Kromě občerstvení nabízí také sluneční louku ohraničenou ohradou a rozdělenou na dámskou a pánskou část. Vcházet se na ní dá jen přes převlékací kabiny. Milovníci nudismu však už lázně z tohoto důvodu nevyhledávají v tak velkém počtu jako dříve, někteří jeho zastánci se zcela veřejně usídlili na břehu u Tajvanu, protože prostě nechtějí relaxovat ve slunečních paprscích odděleně od svých partnerů. 
 
Architekt Stolín nyní se svým kolektivem vytvořil dům vhodný k užívání od května do září a lehce uzavíratelný na zimu. Navrhl lehkou dřevostavbu v několika variantách nazvaných dle druhu pláště stěn - Sluneční, Kvetoucí a Dřevěný pavilon. Model tohoto návrhu je k vidění v nově zrekonstruovaném přízemí jablonecké radnice až do konce září.
 
Slovo autora
 
Zeptali jsme se autora stavby, ing. arch. Petra Stolína, jak by stručně představil svůj návrh Slunečního pavilonu?
 
Naším cílem bylo vytvořit jasně vymezený objekt vůči okolí, který splňuje veškeré požadavky zadání a současným architektonickým výrazem obsahově navázat na historický kontext místa. Sluneční pavilon je atriový dům přístupný ze tří stran mající horní obchozí terasu. Na objekt těsně navazují venkovní dřevěné platformy umožňující lepší přístup z terénu a ty dále můžou sloužit k pořádání komorních kulturních akcí anebo jen tak volně k sezení či slunění. Přízemí atria je vybaveno malou restaurací se zázemím, dále jsou návštěvníkům k dispozici toalety, sprchy a převlékárny. V rámci ambitu je vymezen i prostor pro venkovní kryté sezení. Vše je následně zahaleno lehkou průsvitnou fasádou nesenou dřevěným roštem. Srdcem celého domu je však jeho atrium – „rajská zahrada“ – osázená rychle rostoucími jemnolistými stromy, které svou vůní, pohybem, šelestem listí a propouštěním slunečních paprsků mají neustále připomínat život, krajinu a místo.
 
Jaký byl vývoj jeho podoby? Z čeho jste vyšli? 
 
Vždy jsme vnímali určené místo jako veřejný prostor – „místo setkání“. První myšlenky proto začínaly landartovou strukturou a prací s krajinou. Nakonec však na základě společného jednání s městem vznikl jasně definovaný a čitelný dům, který nabídne návštěvníkům nové zážitky a vnímání místa z jiné perspektivy.
 
Čím podle vás nový Sluneční pavilon jeho návštěvníky osloví?
 
Měla by to být jeho otevřenost, transparentnost, až nehmotnost v krajině, jednoduchost řešení, přírodní barevnost působící svěže a nevtíravě. O zbytek atmosféry by se mělo postarat slunce. 
 
Odborný názor architektů
 
Projekt architekt Stolín se svými kolegy představil nejprve Poradnímu sboru architektů města Jablonec nad Nisou. Teprve pak jej předložil veřejnosti.
 
Architekt Stolín se svým kolektivem vytvořil dům vhodný k užívání od května do září a lehce uzavíratelný na zimu. Navrhl lehkou dřevostavbu v několika variantách nazvaných dle druhu pláště stěn - Sluneční, Kvetoucí a Dřevěný pavilon. 
 
Mezi architekty se rozproudila debata o celkové koncepci území přehrady, průběhu zásobování, návštěvnících. A shodli se na tom, že nejlepší úprava je ta, u které má nájemce možnost ji téměř neudržovat. „Materiál by měl být odolný vůči vandalům i povětří,“ konstatoval Radek Jiránek.
 
„Návrh je svěží, jednoduchý, střízlivý i levný na údržbu a je v něm všechno. Některé jeho části se dají snadno a levně nahradit. Je to soudobé,“ přidal svůj názor Zdeněk Jiran.
 
Z celé odborné debaty pak vítězně vyšla varianta transparentního Slunečního pavilonu. Všichni se shodli na tom, že se jim líbí architektura, chvíli polemizovali na téma Kvetoucího pavilonu a zcela jasně vyloučili dřevěný plášť domu.
 
Poradní sbor architektů
 
Poradní sbor architektů jako poradní orgán rady města byl zřízen letos na jaře. „Cílem sestavení tohoto sboru je odborný názor k plánovaným projektům ve městě, výsledkem pak doporučení, které pomůže radním při rozhodování. Při sestavování sboru jsme oslovili renomované i o generaci mladší architekty, aby tak vzniklo skutečně široké odborné fórum,“ říká náměstek primátora Petr Vobořil. 
 
Členové:
 
Ing. arch. Libor Sommer (Praha) se specializuje na rekonstrukce a obnovy architektonicky a památkově významných souborů, městských staveb či technických a výrobních areálů. Je držitelem ceny Stavba roku 2012 a Ceny veřejnosti za rekonstrukci františkánského kláštera v Hostinném na Trutnovsku a autorem například rekonstrukce jabloneckého Domu manželů Scheybalových. 
 
Doc. Ing. arch. Zdeněk Jiran (Praha) získal prestižní umístění v mezinárodní architektonické soutěži na vládní čtvrť zemské vlády Dolního Rakouska v roce 1989, kde společně s P. Dvořákem a J. Bučkem skončili mezi třemi nejlepšími návrhy. Vyučoval na Fakultě architektury ČVUT Praha a už třetím rokem působí jako městský architekt Železného Brodu. 
 
Ing. arch. Vladislav Hron (SAUL, s.r.o., Liberec) pracuje převážně na urbanistických projektech, vede tým zhotovitele rozpracovaných Zásad územního rozvoje Libereckého kraje a je autorem řady územních plánů měst a obcí v regionu severních Čech. V současné době pracuje také na novém jabloneckém územním plánu. 
 
Ing. arch. Petr Stolín (PETR STOLÍN ARCHITEKT, s.r.o., Liberec) dvakrát po sobě vyhrál soutěž o nejlepší stavbu Libereckého kraje -  dům u Nisy připomínající parník (2010) a Kulturní centrum 101010 Vratislavice (2011), cenu Grand Prix Obce architektů v kategorii výtvarné dílo v architektuře za Památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti - Jan a Petr Stolínovi (2001) a za dům s pečovatelskou službou v Pavlovicích (1996). 
 
Ing. arch. Radek Jiránek (ateliér Archikultura, Jičín), architekt města Jičína, spoluautor rekonstrukce Zimního stadionu v Jičíně nominovaného na titul Stavbu roku 2012.
 
Ing. arch. Josef Faltejsek (Ateliér 4, Jablonec n. N.), držitel ceny Stavba roku Libereckého kraje 2005 za Centrum obchodní spolupráce Eurocentrum Nisa Jablonec nad Nisou.
 
Ing. arch. David Pavlišta (KADLAS PAVLIŠTA ARCHITEKTI, Praha) získal v roce 2011 1. místo v soutěži diplomových prací České komory architektů a Cenu Josefa Hlávky v soutěži YAA za Horní náměstí v Jablonci nad Nisou.