Památník v Lukášově jako splátka historického dluhu
Na Den veteránů 11. listopadu byl v Jablonci nad Nisou - Lukášově za účasti vedení města, odborné i laické veřejnosti slavnostně odhalený památník, který připomíná oběti I. světové války (1914-1918). Lukášovský památník je další v řadě opravených připomínek obětí Velké války, kterým se statutární město Jablonec nad Nisou systematicky věnuje od roku 2016. Celkové náklady na jeho obnovu byly 331 tisíc korun, Ministerstvo obrany poskytlo dotaci ve výši 244 tisíc korun.
Historie je důležitá
„Historie je pro každý národ velmi důležitá. Považuji za správné obnovovat památníky obětí válečných konfliktů a připomínat si historická výročí. Zvlášť pro mladou generaci je důležité vědět, z čeho naše země vyšla, jaké byly její dějiny,“ řekl v souvislosti s odhalením památníku primátor Jiří Čeřovský a připomněl, že právě v těchto dnech oslavujeme třicáté výročí od sametové revoluce, která bez násilí přinesla tehdejšímu Československu demokracii.
Poslanec Parlamentu ČR Petr Beitl zdůraznil význam obnovy památníků 1. světové války nejen v souvislosti s loňským 100. výročím jejího konce, ale zejména ve smyslu splátky dluhu české historii a rodinám občanů našeho kraje, kteří v této válce položili život a jen proto, že měli německá jména, zůstali zapomenuti.
Historik a autor projektu na obnovu lukášovského památníku Ivan Rous krom jiného prozradil, že Jablonec je v odborných kruzích dáván za vzor jako město, které se umí postarat o drobné památky a památníky na svém území.
A jak to tedy bylo?
Historie památníku popsal jablonecký vlastivědný badatel a publicista Otokar Simm v časové schránce, kterou Jiří Čeřovský a Petr Beitl při slavnostním odhalení společně uložili do útrob repliky někdejšího památníku. Ten byl odhalen 2. října 1927 cca 150 metrů od svého dnešního místa. Byla to tenkrát velká slavnost. Po skončení druhé světové války se i památník v Lukášově stal obětí protiněmeckých nálad a byl přestěhován na nynější místo. Zmizely německé nápisy včetně jmen válečných obětí a nahradila je rudá hvězda s textem: „Na paměť trvalého přátelství se Sovětským svazem“. Začátkem 90. let 20. století po sametové revoluci se památník stěhoval potřetí. Tedy jen jeho vrchní část. Dnes jej známe jako památník věnovaný Bojovníkům za svobodu vlasti 1938-1945 a obětem bezpráví 1978-1989 v parku v ulici Generála Mrázka.
S iniciativou obnovit památník v Lukášově se na radnici obrátil právě pan Simm. Ivan Rous na základě objednávky magistrátu zpracoval projekt podle jediné dochované fotografie a několika kreseb původního památníku a začala práce s hledáním vhodného kamene, písma a dalších náležitostí, které nesměly chybět, aby byla replika co možná nejvěrnější.
Požehnání a památná lípa
Novému památníku obětí 1. světové války v Lukášově zahrály a zarecitovaly děti ze Základní školy v Rýnovicích a nechybělo ani tradiční jablonecké požehnání. Toho se ujal farář ze starokatolického kostela v Jablonci nad Nisou Karel Koláček. Přihrnout zeminu k čerstvě zasazené lípě v těsném sousedství památníku měli kromě primátora a poslance možnost i přihlížející občané. Na závěr slavnostního obřadu zazněla česká státní hymna a také salva z pušek vojáků v dobových uniformách, kteří drželi u památníku čestnou stráž.
Na obnově památníku se podíleli:
statutární město Jablonec nad Nisou – financování realizace památníku (331 tisíc kč) a parkových úprav (475 tisíc kč)
Ministerstvo obrany – financování realizace památníku (244 tisíc Kč)
Odbor stavební a životního prostředí MMJN – vedoucí Ivana Řimnáčová a její kolegové
Ivan Rous – autor projektu
Jakub Jurek - zhotovitel pomníku
Eva Klápšťová - zpracovatelka projektu na obnovu parku
Michal Trojan - realizátor obnovy parku
šotek & sirsch s.r.o. – výroba časové schránky
Milan Bajer – grafický návrh nápisu na pamětní schránce
Otokar Simm – autor textu vloženého do časové schránky
Anna Dařbujanová – historička, ruční přepsní textu a odborná asistence při plnění schránky
a další nadšenci a milovníci Jablonce, Lukášova a jeho historie
