"Srpen 1968 jsem zažil jako mladičký chirurg s třítýdenní praxí," zavzpomínal místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS), který tehdy nastoupil do liberecké nemocnice. Po třech týdnech zaučování se mu změnil svět. "Na oddělení nám po prvních nočních zprávách o okupaci začali vozit raněné, postřelené lidi. A já zažíval na vlastní kůži to, čemu jsme nikdo z nás, když jsme se o válečné chirurgii učili na fakultě, nevěřili - skutečnou válku," dodal Sobotka.
Na tragické události dnes vzpomínal i liberecký fotoreportér Václav Toužimský, jehož fotografie zachycující okamžik nárazu jednoho z tanků do podloubí na libereckém hlavním náměstí se stala symbolem událostí 1968.
Už časně ráno 21. srpna vzbudil Toužimského, který tehdy pracoval ve Fotocentrále, rachot techniky valící se dnešní třídou Dr. Milady Horákové, kde bydlel. "Odvedl jsem dceru k babičce a vyrazil do práce," popsal tehdejší ráno. "Protože jsem měl v případě mobilizace nástup ihned, šel jsem si nafotit techniku, která sem jela," vysvětlil. Pak začaly přes náměstí jezdit tanky. "Ta 314 byla příliš vlevo, říkal jsem si, že bude v baráku, a taky byla," dodal fotograf. Zahynuli tehdy tři lidé a Toužimský pořídil záběr, který pak obletěl celý svět.
Toužimský tehdy fotil celý týden. "Vznikly dvě krabice od bot filmů a kinofilmů, o rok později ale přišli z STB (Státní bezpečnosti) a veškerý materiál zabavili," vysvětlil. Fotografie totiž komunistické policii pomohly identifikovat řadu lidí, kteří se tehdy okupantům postavili na odpor. I sám fotograf měl problémy. "Nějakou dobu jsem nemohl mezi lidi fotit, byl jsem v laboratoři," poznamenal. Po listopadovém převratu v roce 1989 se mu z archivů Státní bezpečnosti podařilo část, i když jen malou, získat zpět. "Je v tom ale i ten seriál fotek z 21. srpna," dodal Toužimský.
Invaze armád států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska) v noci z 20. na 21. srpna 1968 zastavila v tehdejším Československu období politického uvolnění a reformu směřující k demokratizaci. Invaze se zúčastnilo na 750.000 vojáků a 6000 tanků. Vojska se na celém území tehdejšího Československa setkala se spontánním a nenásilným odporem obyvatel, přesto zahynula řada lidí. Stovky lidí pak před okupanty emigrovaly.
zdroj: ČTK
